Kritéria kvality

Uvádíme kritéria podle Americké cytologické společnosti

Vybavení, údržba a chod laboratoře. Zde se klade důraz zejména na automatizaci zpracování stěru (barvení, zalévání), aby se maximálně eliminoval lidský faktor v předanalytické fáze diagnostického procesu.
Kvalifikace skríningových laborantek a patologů. Toto kriterium sleduje také zdravotní pojišťovna a stavovské organizace.
Denní objem práce připadající na jednu skrinérku tak, aby neodečítala více než 100 preparátů denně, rychleji než 12,5 preparátů za hodinu. Jde o to, aby se zamezilo chybám pro neúměrnou rychlost práce, únavu a nebo také pro nedostatečnou zkušenost a erudici při malém počtu vyšetření. Dolní hranice není stanovena. Ovlivňuje ji zejména personální a ekonomická situace laboratoře a dále pak různé externí programy kontroly kvality s minimálnimi požadavky na objem práce pro udržení diagnostických schopností skrinérek.
Průběh druhého čtení (reskríning) - může probíhat dvěma způsoby:
1. Aspoň 10% negativních preparátů kontrolně odečítá patolog, kvalifikovaná zkušená skrinérka, nebo certifikovaný robotický systém.
2. 100% preparátů podléhá rychlému reskríningu když odečtení 1 případu trvá přibližně 1 minutu.
Cytologicko-histologické korelace. Je důležitá dokumentace a analýza porovnávání cytologie s nálezem při následném bioptickém vyšetření s významem edukačním, někdy při neshodě vede i k návrhu na opakovanou biopsii z jiného místa čípku.
Zpětné vyhledávání. Jde o proces dohledání a opakovaného posouzení všech nátěrů z minulosti v případě nálezu dysplastických nebo nádorových buněk v aktuálním stěru pacientky. Hlavním smyslem je edukace pracovníků laboratoře.
Kvalita skríningu. Posuzuje se podle nálezů označených jako ASC v poměru k součtu nálezů LSIL a HSIL. Jiným kriteriem je poměr falešné negativity FNP určený poměrem počtu falešně negativních nálezů k součtu skutečně pozitivních a falešně negativních nálezů. Tento poměr se v celosvětovém měřítku u dobrých laboratoří pohybuje kolem 5 - 10%.
Kontinuální vzdělávání lékařů a středního zdravotního personálu lze hodnotit podle počtu a kvality publikovaných vědeckých prací, účasti na odborných sjezdech doma a v zahraničí. Rovněž se posuzuje vnitřní vzdělávací systém laboratoře.

PODMENU :